PROJEKTOVÁNÍ

cesta ke stavařině

Když napíšu, že jsem ze stavařské rodiny, asi každému bude jasné, kam se moje profesní směřování ubíralo. Musím ale poznamenat, že moje cesta ke stavařině nebyla tak jednoznačná, jak předešlá věta naznačuje. Po vychození povinné základní školy jsem díky svému zájmu o technické a exaktní vědy zakotvil v matematicko-fyzikální třídě gymnázia Voděradská, kde jsem se i přes dané zaměření musel prokousat i částečně humanitním vzděláním, za což jsem však teď s odstupem času celkem rád. Na konci studia jsme měli všichni výborné předpoklady pro úspěšný postup na vysoké školy a já pozvolna řešil kam! Pravdou je, že rodiče mi dali v těchto chvílích skvělou svobodu výběru, nesnažili se mě přímo ovlivnit a nechali mě jen zlehka přičichnout k práci ve stavební firmě. Viděli, stejně jako já mojí "levorukost" jako drobný hendikep pro tahání rysovacích per. Teď vím, že i kdybych tehdá nezvolil "stavárnu", plně by to respektovali, což je jedna z jejich mnoha bezvadných vlastností. Po 5 a půl letech jsem zdárně odpromoval na fakultě stavební ČVUT a začal naplno pracovat v krásném oboru zvaném stavebnictví. V roce 2006 jsem svou kvalifikaci ještě doplnil autorizací v oboru pozemní stavby, abych si za své výtvory odpovídal sám.


zázrak nikdy nekončící ...

Skvělost a jedinečnost projektování i stavění spočívá v tom, že práce je vidět v podobě nově postavených, rekonstruovaných domů, bytů, místností, prostor ... a pokud to nezkazíte, dokážete vnímat a vychutnat si i radost lidí, kteří to obývají nebo užívají. Naprosto fantatsická je i neopakovatelnost a originalita téměř každé stavby, kterou navrhujete nebo stavíte. Originalita v tomto smyslu může i nemusí být vnímana u jednotlivých staveb pozitivně, ale realitou je, že nestavíte jako v továrně na kuličková ložiska jeden dům jako druhý (pokud však nepácháte sídliště z 80. let nebo satelitní městečko plné kýčů...). Hmatatelnost a velký objem zaplněného prostoru na točící se velké kouli jsou, stejně jako trvalost staveb, ve srovnání s kterou je lidský život zlomkovým měřítkem, pocity naprosto nepopsatelné, zavazující a působí jako drogy, kterých se, alespoň doufám, nikdy nanabažím, ale zároveň nepředávkuju.



© 2007 Michal Rybáček Všechna práva vyhrazena. | Kontakty | Služby: webhosting eHosting | registrace domény